Třídění gastroodpadu je jedním z nejrychleji se rozšiřujících trendů v oblasti nakládání s odpady v českých městech. Jen s projektem „Třídím gastro“ spolupracuje v současnosti přes 40 měst a obcí z pěti krajů České republiky. Separovaný sběr této složky totiž pomáhá snižovat množství směsného komunálního odpadu, omezovat zbytečné skládkování a zároveň umožňuje výrobu čisté energie z biologicky rozložitelných kuchyňských zbytků. S rostoucím zájmem veřejnosti, škol i zástupců měst a obcí přibývá také dotazů k jeho třídění a zpracování. Níže naleznete odpovědi na deset otázek, které od obcí, občanů, institucí, ale i třeba i žáků zapojených do vzdělávacího projektu EFG Educa dostáváme nejčastěji.
Obsah
1) Co všechno patří do nádob na gastroodpad?
Do těchto nádob patří veškerý kuchyňský odpad rostlinného i živočišného původu, tedy například zbytky uvařených jídel, potraviny nevhodné ke konzumaci, pečivo, těstoviny, rýže, slupky a odřezky z ovoce a zeleniny, stejně jako maso, ryby, kuřecí a rybí kosti, mléčné výrobky, kávová sedlina či čajové sáčky.
2) Co se děje s gastroodpadem po vytřídění?
Gastroodpad putuje do bioplynové stanice, kde je ekologicky zpracován procesem anaerobní fermentace. Vzniká z něj surový bioplyn, který se využívá pro výrobu elektřiny a tepla, nebo se čistí na biometan. Vedlejším produktem je fugát, který slouží jako organické hnojivo.
3) Co když lidé vyhodí potravinu i s obalem?
Lidé mohou do nádob vyhodit gastroodpad včetně plastového nebo papírového obalu (nikdy skleněného). Díky mechanickému separátoru dokáže bioplynová stanice obaly od organické hmoty oddělit. Obalový materiál je upraven na tzv. tuhé alternativní palivo a nadále energeticky využit. Do gastroodpadu však nepatří samotné obaly, sklo, kovy, oleje nebo hygienické potřeby. Ty je vždy třeba roztřídit do odpadových nádob k tomu určených.
4) Nebude gastroodpad v nádobách zapáchat?
Neměl by. Nádoby na gastroodpad jsou k tomuto účelu speciálně uzpůsobeny. Například nádoby projektu „Třídím gastro“ jsou vybaveny tzv. přítlačnou klapkou, která drží víko pevně uzavřené. To zabraňuje šíření zápachu a odpad tak neláká škůdce a hmyz. Nádoby jsou také při pravidelných svozech hygienicky čištěny.
5) Jak se energie vyrobená z gastroodpadu vrací lidem?
Energie vzniklá z gastroodpadu se do systému vrací několika cestami. Elektrická energie putuje přímo do distribuční sítě, kde se stává součástí běžné spotřeby domácností i firem. Biometan, který má stejné vlastnosti jako zemní plyn, je dodáván do plynárenské soustavy a následně využíván v běžné plynárenské infrastruktuře. Teplo vznikající při zpracování gastroodpadu slouží jednak k provozu samotné bioplynové stanice, a tam, kde je to možné, také k vytápění blízkých průmyslových objektů či domácností.
6) Jak plné bývají nádoby na gastroodpad?
Běžně se naplnění nádob pohybuje kolem 40 kg. V hustěji obydlených sídlištních zástavbách, kde se uskutečnila intenzivnější osvětová kampaň, se hmotnost obsahu nádob před svozem může dostat až na 80–100 kg. Jsou dokonce místa, kde si občané třídění gastroodpadu natolik osvojili, že se stanoviště odpadových nádob musely začít osazovat po dvou kusech.
7) Jak mohou občané, školy i žáci přispět k lepšímu třídění gastroodpadu?
Pomoci mohou především tím, že budou třídit pravidelně a budou se snažit minimalizovat množství obalů, které do nádoby vhazují. Obalový materiál je vhodné vytřídit do příslušných kontejnerů. Ve školách navíc pomáhá téma aktivně probírat v rámci výuky – žáci zapojení do projektu environmentálního vzdělávacího EFG Educa často přenášejí získané informace i do svých domovů, čímž podporují lepší třídění v celé komunitě. Správně vytříděný gastroodpad výrazně snižuje množství směsného odpadu a tím i náklady obcí na jeho likvidaci.
8) Jak upravuje nakládání s gastroodpadem legislativa?
Nakládání s kuchyňským bioodpadem upravuje Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, a Vyhláška č. 273/2021 Sb. (novelizovaná v roce 2025). Provozovatelé gastronomických provozů, restaurací, jídelen a dalších stravovacích zařízení musí zajistit jeho oddělený sběr, tedy shromažďovat gastroodpad zvlášť a nesmí jej míchat s jinými odpady – jakmile se promíchá například se směsným odpadem, není možné jej dále využít v bioplynové stanici. Zároveň musí vést základní evidenci o množství odpadu a o tom, komu byl předán. Předávat ho musí subjektům registrovaným u Krajské veterinární správy.
9) Jaké povinnosti čekají v tomto ohledu v nejbližších letech obce?
Současná legislativa předpokládá, že od roku 2028 se pro obce nad 2 000 obyvatel stane oddělený sběr bioodpadu s živočišnou složkou, tedy gastroodpadu, povinným.
10) Jak zjistím, kde můžu třídit gastroodpad?
Projekt „Třídím gastro“ spolupracuje již s více než 40 městy a obcemi v pěti krajích České republiky. Přesné rozmístění nádob najdete na webu tridimgastro.cz nebo na webu a v aplikaci kamsnim.cz po zvolení kategorie „gastroodpad“. S ohledem na platnou legislativu a narůstající poptávku měst a obcí po možnosti třídit gastroodpad lze očekávat, že se bude působnost projektu rozšiřovat do dalších regionů.
