Města a obce v Česku se postupně připravují na zákaz skládkování využitelných složek komunálního odpadu, který začne platit od roku 2030. Významnou část odpadu, jenž dnes končí bez užitku na skládkách, tvoří gastroodpad, tedy především kuchyňské zbytky a prošlé potraviny. Jeho oddělený sběr už funguje ve více než čtyřiceti městech a obcích díky projektu tridimgastro.cz skupiny Energy financial group (EFG). Například v Šumperku a Opavě se tak za rok podaří snížit objem směsného odpadu o zhruba 200 tun.
Přestože se konec skládkování využitelných odpadů blíží, loňská novela odpadového zákona zatím odložila povinnost obcí zavést třídění gastroodpadu od roku 2028. Právě oddělený sběr biologicky rozložitelné složky je přitom jedním z klíčových kroků k naplnění cíle zákazu skládkování. Vzhledem k soustavnému navyšování poplatků za ukládání odpadů na skládky však řada samospráv nečeká na legislativní povinnost a zavádí systém sběru dobrovolně, například zapojením do projektu „Třídím gastro“. Ten letos v květnu oslaví již 5. výročí od jeho spuštění v Šumperku.
„Když jsme v roce 2021 jako první město v Česku zaváděli sběr kuchyňského odpadu v rámci projektu ‚Třídím gastro‘, začínali jsme s 20 nádobami na tento druh odpadu. Dnes jich máme rozmístěno 168, tedy zhruba osmkrát tolik a loni jsme vytřídili rekordních 210 tun gastroodpadu. Díky tomu jsme lépe připraveni na zákaz skládkování tohoto odpadu, a navíc už pátým rokem dokážeme udržet poplatek za odpad na stejné úrovni, tedy 840 korun za osobu ročně,“ vysvětluje Dana Krňávková, vedoucí odboru životního prostředí Šumperka.
Stejné motivy vedly k zavedení systému recyklace gastroodpadu také představitele města Opavy. Ta se k projektu připojila v dubnu 2022. I zde byl sběr po pilotní fázi dále rozšířen.
„Kvůli rostoucím cenám za ukládání využitelného odpadu na skládky jsme postupně rozšířili třídění kuchyňského odpadu na všechna sídliště. Počet nádob na sběr jsme tak oproti pilotní fázi více než ztrojnásobili. V posledních dvou letech se z nich každoročně sveze přibližně 200 tun odpadu. Vnímáme to nejen jako přípravu na blížící se legislativní změny, které městům a obcím uloží povinnost odděleného sběru gastroodpadu, ale i jako projev odpovědného přístupu k životnímu prostředí. Vytříděný odpad se totiž místo skládkování sváží do nedaleké bioplynové stanice v Rapotíně, kde se zpracovává na nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo,“ uvádí Martin Škrabánek, vedoucí oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady města Opavy.
Komunikace s veřejností je klíčem k vyšší míře třídění
Přechod na systém třídění gastroodpadu není jen otázkou zavedení nových nádob a zajištění svozové logistiky, ale vyžaduje také aktivní komunikaci s obyvateli. Zvyšovat povědomí o významu recyklace a motivovat k zapojení do třídění tohoto typu odpadu pomáhají ve městech a obcích v rámci projektu „Třídím gastro“ také osvětové aktivity.
„Ukazuje se, že komunikační kampaně, které ve spolupráci s radnicemi vedeme směrem k veřejnosti, mají smysl. V místech, kde tato osvěta proběhla, se množství vytříděného gastroodpadu zvýšilo až o 70 %. Kombinace efektivní sběrné infrastruktury a aktivního zapojení představitelů a obyvatel obcí pak umožňuje dosahovat měřitelných environmentálních i ekonomických přínosů,“ uzavírá Ondřej Černý, ředitel divize EFG Logistics.
